LÁSKY HRA OSUDNÁ Věčné téma lásky, žárlivosti a zrady. Humorný pohled do zákulisí divadla během zkoušení nové hry. Podle předlohy bratří Čapků upravili Martin Velíšek a Jan Novák Převzaté představení z Divadla na Vinohradech. fotogalerie videoukázky
Objednávka představení

osoby a obsazení

Gilles Daniel Bambas
Trivalin Pavel Batěk
Isabella Barbora Munzarová nebo Lenka Zahradnická
Brighella Martin Zahálka
Dottore Jiří Čapka
Scaramouche Martin Davídek
Zerbina Eva Režnarová nebo Alexandra Tomanová
Autor Filip Tomsa

Délka představení s přestávkou cca 2 hodiny 15 minut

premiéra 24. 10. 2011

produkce
Agentura HARLEKÝN s.r.o.
Jana Hanzlíčková

O přízeň krásné Isabelly mezi sebou soupeří u herecké společnosti hromotlucký Trivalin s intrikánem Gillesem. Současně sledujeme s humorným nadhledem zkoušení nové hry od napsání až k premiéře - vztahy panující
mezi herci, režisérem, autorem i množství těžkostí, provázejících vznik každé divadelní inscenace.

Z commedie dell´arte vycházejí bratři Čapkové ve hře “Lásky hra osudná“. V pozdějších letech se Karel Čapek k tomuto tématu vrátil v humorné próze “Jak se dělá divadlo“. Obě tato díla spojili režisér Jan Novák s dramaturgem Martinem Velíškem do jednoho večera. Inspirací pro současnost je jazyk autorů pro jeho hravost a zářivost. Mezi jevištěm a hledištěm tak vzniká komunikace, která je „divadelně voňavá“.

Režisér Jan Novák o hře LÁSKY HRA OSUDNÁ

Hru napsali bratři Čapkové v roce 1910, není pro současné jeviště už poněkud stará?
Neuplatňoval bych měřítka staré / nové - z textu je intenzivně cítit radost obou autorů z divadla jako takového
a jejich chuť vytvořit příběh, fabulovat, vytvořit velmi zajímavé postavy. Jako "kabát" příběhu zvolili komedii dell´arte,
a to je velice inspirativní.

Čím je ta hra přitažlivá pro Vás osobně?
Zaujala mě z několika důvodů. Líbí se mi spontaneita a elán, který osvěžuje, protože mi to připomnělo moje vlastní začátky u divadla. Také se mi zdálo, že hra je velmi zralá vzhledem k tomu, že ji napsali ve svých začátcích, kdy se teprve "rozhlíželi" a všechna velká dramatická díla měli ještě před sebou. Zajímavý je pro mě i žánr komedie dell´arte, protože s ním jsem se ve své divadelní práci zatím míjel. Oceňuji také skvělý jazyk bratří, jeho hravost, zářivost a inspiraci pro současnost. Díky tomu mezi jevištěm a hledištěm může vzniknout komunikace,
která je "divadelně voňavá".

Občas se říká, že Čapek byl lepší epik než dramatik...
Takové soudy považuji za zavádějící. Hotový román je neměnný a existuje do jisté míry bez ohledu na čas.
Drama, pokud se inscenuje na jevišti, má velkou možnost proměnlivosti - doba je jiná, změnila se společenská situace, odlišná je i situace lidí, podílejících se na vzniku představení. Všechny takové faktory mohou
dramatické dílo ovlivnit, proměnit a vytvořit kolem něj cosi nezastupitelného, co potom na diváka působí.

Vy jste ale pracovali i s Čapkovým epickým dílkem Jak se dělá divadlo...
Ten večer bude zvláštní už tím, že jsme propojili Lásky hru osudnou s dramatizaci krásné i humorné Čapkovy knížky Jak se dělá divadlo. Oba texty nahlížejí do divadelního zákulisí, kam se divák běžně nedostane.
Ona zajímavá exkurze je podána s nadhledem a typickým humorem.

Jan Novák je režisérem i dalších úspěšných komedií Příbuzné si nevybíráme a Lo Stupendo,
Herci jsou unaveni.